The Organisation for Democracy and Freedom in Syria

Alternative content

Get Adobe Flash player

Find a video

Ribal Al-Assad calls for change in Syria in interview with Czech newspaper Hospodarske Noviny

Tuesday, 29 March 2011

Syřané se změnili, režim ne. Zemi vládne korupce, říká bratranec prezidenta

ROZHOVOR Sýrii neovládá prezident Bašár Asad, ale skupina lidí, kterou zdědil po otci, říká Ribál Asad, vůdce exilové opozice.O záchranu na poslední chvíli se snaží vedle dalších arabských vládců i režim Bašára Asada v Sýrii. Tamní státní televize obviňuje cizince, že vyvolávají nepokoje v zemi. Jedním z nepřátel státu je podle ní Ribál Asad (36), bratranec prezidenta Bašára Asada a ředitel londýnské Organizace pro demokracii a svobodu v Sýrii. Do exilu odešel poté, co rodina exprezidenta Háfize Asada obvinila jeho otce z přípravy atentátu na prezidenta.

HN: Co se teď v povstaleckých syrských městech odehrává?

Armáda útočí těžkými zbraněmi na zcela neozbrojené lidi, tajná služba bezdůvodně zatýká a mučí, důkazy může každý vidět na Facebooku, YouTube a jinde. Jsou to nepřijatelné věci, režim se chová téměř bláznivě. Lidem je upíráno základní právo pokojně se shromažďovat a vyjadřovat své názory.

HN: Je možné, že by režim ještě povstání vojensky potlačil?

Doba se změnila a způsob, jakým zemi řídí, nemůže pokračovat – nejen Evropa, Spojené státy, ale i někteří přátelé Bašára Asada jako třeba turecký premiér Recep Tajjip Erdogan, mu vzkazují, aby povstání dál nepotlačoval pomocí zbraní. Asadův režim má poslední šanci zanechat násilí, zahájit vyjednávání a demokratizaci země tak, jak žádají povstalci.

Bratranec, který vlastní "půlku Sýrie"

HN: Bašár Asad studoval v Londýně, měl se stát očním chirurgem a dlouho ani nepočítal s kariérou v politice. Právě proto se od něj čekala modernizace poté, co nahradil svého otce. Proč nakonec zklamal?

Když v roce 2000 nastupoval, sliboval reformy – modernizaci, lepší život pro Syřany, vymýcení korupce – jenže nic z toho se nestalo. Jeho problém nespočívá v nedostatku inteligence, ale v tom, že vše, co se v zemi odehrává, má pod kontrolou nikoli on sám, nýbrž skupina lidí, kterou zdědil po otci.

To je vidět i v posledních dnech. Vyzýval ozbrojené složky, ať nezasahují násilím, ale ony to přesto udělaly. Je to chaotická situace. Jedna z možností je, aby vystoupil a přiznal, že část ozbrojených složek nemá úplně pod kontrolou. Tím by si mohl ještě získat prostor pro jednání s povstalci.

HN: Kdo jsou tedy ti lidé, kteří mají skutečnou moc v Sýrii?

Je to hluboký systém, prorostlý korupcí. Jedním z těch mocných je Ramí Machlúf, Bašárův bratranec z matčiny strany (vlastní obrovské obchodní impérium, zahrnující například mobilního operátora SyriaTel, pozn. red.), a jeho bratr Háfiz Machlúf, generál odpovědný za tajné služby, či další bratranec Ramího Machlúfa, který byl poslán nyní do Dará, aby tam potlačil povstání, Háfiz Nadžíb – rovněž člen tajných služeb.

To jsou lidé, kteří jsou zároveň nejzkorumpovanější v Sýrii. Když si poslechnete protestující v Dará, co vykřikují, tak je to i jméno Ramího Machlúfa, který vlastní půlku Sýrie. Nikdo už to nechce tolerovat.

HN: Je pravda, že syrský režim je nebývale tuhý i na arabské poměry, třeba ve srovnání s padlými režimy v Egyptě či Tunisku?

Samozřejmě, je horší. Například Egypťané měli i dřív, za Husního Mubáraka, možnost tvořit neoficiální opozici, byla tam média všeho druhu, která do určité míry mohla kritizovat prezidenta. Co se míry korupce týče, tak ani Tunisko nebylo se Sýrií srovnatelné, o ekonomické situaci běžných lidí nemluvě... Občanské svobody v Sýrii neexistují vůbec.

HN: Co si dneska v soukromí myslí o své zemi Syřané?

Jsou unavení z chudoby, korupce, útlaku. Každý má satelitní televizi a vidí, jak žijí lidé jinde. Každý má mobilní telefon a denně mluví s příbuznými, kteří odešli do zahraničí. Je to, jako kdyby lidi v Evropě někdo nutil žít stejně jako před dvaceti lety.

Jsou tam navíc různé náboženské a etnické skupiny s vlastními aspiracemi, sunnité, drúzové, Kurdové... Dobře vědí o revolucích, které se teď odehrávají jinde na Blízkém východě, a říkají si: Proč bychom my měli být jiní?

More news articles